Alžběta Bublanová

Poznámka: Mladá žena (i když bude tvrdě nesouhlasit jako správná příslušnice něžného pohlaví starší dvaceti let), matka, spisovatelka, novinářka, a také učitelka tvůrčího psaní, odpověděla na mých „Sedm zvídavých otázek“.

Co tě přivedlo za katedru?

Láska k literatuře… no hlavně jsem chtěla předat to, co už dlouhou dobu dělám. Studenti mě neskutečně posouvají vpřed, vlastně se učím já sama. Spousty věcí jsem totiž začala dělat až po mých kurzech, jako například přípravy na psaní, osnovu, atd. Díky mým studentům o literatuře neustále přemýšlím, půjčuji si z knihovny knihy o psaní a stále hledám nové možnosti.

Jak dlouho trvá, než se ze začátečníka stane autor?

To je individuální, každý to má jinak, a spíše než čas bych to převedla na texty. Autorem se člověk stává díky tomu, že se vypíše. Chce to psát a psát.

Když nějaký tvůj žák dosáhne úspěchu, připadáš si jako stvořitel?

Připadám si krásně a trochu nabubřele si myslím že je to moje zásluha, ale tak to není, zásluha je to především toho člověka. Jsem ale vždy pyšná.

Psát či nepsat? Toť otázka, jež si kladou mnozí, kteří chtějí vzít pero do ruky, ale odrazuje je vědomí, že dnes píší všichni… Proč by měli oni?

Je pravda, že píše hodně lidí, a je na každém si říct, jestli do toho půjde. Člověk by měl do toho jít hlavně kvůli sobě, a dělat malé krůčky. Nemá cenu si klást hned velké cíle, že vyprodám knihkupectví. 

Na čem momentálně pracuješ?

Já lelkuji. Momentálně totiž čekám až mi z nakladatelství pošlou můj rukopis, který bude jistě hodně opřipomínkovaný a to pak budou pro mě galeje. 

 Jakou největší hvězdu jsi stvořila?

Jsem hrdá na více lidí. Nejvíce tedy na Oldu Příklenka, protože to je ještě kluk a je fakt hodně nadaný. 

Jsem autor toužící po vzdělání. Kde narazím na tvé kurzy?

Kurzyzobyvaku.cz