Komentář: A znovu mě do akce poslal René Nekuda. Našel jsem jeho cvičení, ve kterém se má dopsat následující situace. Nevěrný manžel je s milenkou na záletech. Ráno se probudí a v posteli s ním místo milenky leží jeho žena. To je prekérka…
Probouzející se ředitel podniku Miloš Klamný se otáčel na druhý bok, aby se přitulil ke své milence, sekretářce Blance Kalivodové, a dospal v její náruči vášnivou noc. Přitulení se ale nekonalo. Místo, kde očekával krásnou milenku, bylo obsazené jeho manželkou.
„Dobré ráno, miláčku,“ přivítala sladce svého chotě do nového dne.
„Dobré ráno,“ na víc se Miloš nezmohl. Šok z probuzení vedle někoho, koho tam nečekáte, rozpoutal v jeho hlavě uragán otázek, na které se marně snažil najít odpověď.
„Vypadáš nějak překvapeně. Čekal jsi tu snad někoho jiného?“ zeptala jeho choť s hraným překvapením.
„Ne… nečekal,“ vysoukal ze sebe. Paměť mu konečně poskytla informace, kde je, s kým sem odjel, co je za den, ale v žádném případě mu nedokázala zodpovědět otázku – co tu sakra dělá jeho stará?
„Něco ošklivého se ti zdálo? Připadáš mi trochu mimo… Nebo si to mám brát osobně, že mě pán po ránu nerad vidí?“
„To víš, že tě vidím rád. Jen se mi zdál ošklivý sen o tom, že mě vyhodili z místa ředitele. Bylo to tak realistické, že to ještě teď vydýchávám.“
„Proč by vyhazovali mého šikovného Miloška?“ Dala mu pusu na čelo a pokračovala: „Všichni přece vědí, že jsi nejlepší ředitel, jakého kdy měli,“ a políbila jeho nos.
Doufám, že se nebude chtít milovat. Vždyť musím být cítit Blankou, pomyslel si Miloš a vylezl z postele.
„Kam jdeš, miláčku?“
„Musím na záchod. Plný močový měchýř si nedá poroučet…“
Za deset minut vylezl Miloš z koupelny osprchovaný a připravený plnit případné manželské povinnosti, i když, vzhledem k prožitému, měl o své potenci jisté pochybnosti.
„Po té sprše, drahá, se cítím jako znovuzrozený. Půjdeme na snídani?“
„Ještě máme čas, miláčku. Nechtěl bys jako předkrm mě?“
Nechtěl, ale vědomí, že neví, co se stalo, když spal, ho přimělo k odpracování jednoho povinného manželského čísla nazvaného „aby se neřeklo, že ji zanedbávám“.
Po snídani se odhlásili z penzionu U Zlatého jelena. Cestou domů toho moc nenamluvili. Miloš pořád myslel na to, jak se proboha ráno mohla v posteli místo Blanky objevit manželka. Odpovědi se mu dostalo v pondělí dopoledne v jeho kanceláři.
„Pane Klamný! Velice nás překvapila vaše rezignace na post ředitele české pobočky naší firmy,“ spustil hned po přivítání ředitel divize pro střední a východní Evropu jedné nadnárodní společnosti, „ale co se dá dělat… Děkujeme vám za vše, co jste pro naší firmu udělal. Doufám, že do všeho zasvětíte svého nástupce pana Karla Osoltobě. Sice nemáte nárok na zlatý padák v podobě deseti platů, když jste dal výpověď vy, ale můžete počítat s poděkováním firmy za vaši práci ve výši dvou platů… A teď se, pánové, pojďme věnovat problémům ve výrobě.“
Doma čekalo na Miloše překvapení s pořadovým číslem 2 – dopis od manželky.
Ahoj můj manželi! (Zatím ještě.)
Dlužím ti několik vysvětlení:
1) Tvých nevěr už mám plné zuby, proto jsem si řekla dost! Když nastoupila Blanka jako tvá sekretářka, bylo mi jasné, že je jen otázka času, než po ní vyjedeš. Netrvalo to dlouho. Naštěstí je Blanka rozumná žena a pro mé problémy s tebou měla pochopení…
2) To bylo U Zlatého jelena překvápko, když jsi ráno v posteli místo své milenky viděl mě, viď? Jako správný samec po milostném vzepětí jsi spal tak tvrdě, že jsi naši výměnu nezaregistroval. To víš… táhnou-li dvě ženy za jeden provaz, dokážou to samé co muži (plus něco navíc).
3) Miláčku můj bývalý! Když se chlapovi přestěhuje mozek do penisu, tak nekouká, co podepisuje, zvlášť, dívá-li se při tom do hlubokého výstřihu slečny Blanky. (Výpověď.)
4) Kolega Osoltobě ti děkuje, že jsi mu uvolnil ředitelské křeslo. A já jsem podala žádost o rozvod z důvodů časté nevěry. (A důkazy mám!)
Pac a pusu (naposled) posílá Míla
P. S. A jen tak mimochodem… Karel je v posteli větší samec, než ty!