První rande si naplánovali na Vodnici. Xavi totiž ještě nedokázal obelstít „bonzáčka”, který si do paměti zapisoval souřadnice zastávek jeho Přibližovadla. (Povinná rodičovská kontrola, kde lítá.) Anapulla zatáhla Xaviho do svého stroje, na kterém měla namalované mladé děvče v koupacím úboru a graficky vymazlený nápis „Krásná slečna”. Přibližovadlo bylo o poznání menší než luxusně vybavená „slečinka”. Její interiér vyzařoval vkus a pohodlí. Jednotlivé kousky zvaly k posezení se známými a přáteli, ale také se daly velice rychle upravit pro zakázané hrátky.
Vstupní otvor za oběma neslyšitelně zaklapl. Xavi očekával, že se na něho Anapulla vrhne a udělá z něho muže.
Neudělala!
Ono to zas tak jednoduše nešlo, jak si Xaviho mladická představivost kreslila v těch nejjasnějších barvách. Babistor každou věc, kterou dělal, dotáhl do detailů. Bylo mu jasné, že se najdou koumáci, kteří dokáží vystopovat a vyřadit každé špehovací zařízení. Proto si nechal vyvinout orgasmický radar. Ten dokázal zachycovat pachy uvolněné při milování, vypočítat souřadnice a poslat na ono místo sexuální policii. Chycení milenci museli svůj prohřešek odpracovat v dolech při odvykacích nucených pracích po dobu jednoho měsíce. Druhé dopadení znamenalo, že si hříšníci „odvykačku” zopakovali, ale pro lepší zapamatování byla šest krát delší. Výsledkem třetího bylo utracení.
Anapulla posadila svého slaďouše (na Živě se mladíci pod zákonem přirovnávali k lízátku, které se tam nazývalo sladká tyč) na sedačku. Žhavým předkrmem se stala pusa na nos a smyslně pronesená slova: „Počkej tu chvíli!” Bonus přišel v podobě možnosti kochat se nádhernou ženskou prdelkou v upnuté žluté kombinéze, při odchodu za zástěnu.
Xavi nic neviděl, ale o to víc se soustředil na to, co slyší. Jeho uši zachytily zvuk, který mohl znamenat jediné – Anapulla ze sebe stahovala kombinézu. Pro Stvořitele, ona přijde nahá…
Nepřišla!
Objevila se v letních průsvitných šatech. V porovnání s naší chytrou horákyní byla víc oblečená. Pozemská pohádková bytost totiž pod rybářskou sítí další kousek textilu ke koukání nenabízela… Jenže žádného dospělého muže (i na Zemi) nemohl nechat chladným Anapullin odvážný dekolt. Ba i lem šatů nacházející se pár centimetrů pod kalhotkami, sliboval pozorovateli mnohé…
Posadila se vedle něho. Podívala se mu do očí a viděla v nich souboj ostychu s nedočkavostí. Tohle jí bavilo. Získá na vrch plachý chlapec a ona bude jeho ostych pokoušet tak dlouho, až zmizí? Nebo v něm zvítězí dravé zvíře, jehož chtíč bude šikovně usměrňovat směrem ke svému uspokojení?
„Už ses někdy líbal?”
Zavrtěl hlavou, že ne.
„Chtěl bys to zkusit?”
Zakýval hlavou, že ano.
Naklonila se k němu a Xavi zjistil, že tohle zná. To byla maminkovská pusa. (Nuda…) Znovu se mu podívala do očí a tentokrát své rty na těch jeho nechala o něco déle. Počkala si, až malinko rozevřel pusu, vsála jeho dolní ret a jemně do něj kousla. Odtáhla hlavu, aby se přesvědčila, co to se Xavim dělá. V očích měl otázku – a co dál?
Počkej chlapečku, nebuď tak hr… Dech máš vzrušený, ale zatím jen mírně, což je dobře, tak to má být, komentovala pro sebe Anapulla výsledky pozorování svého slaďouše. Všimla si ostýchavých rukou, které neměly dosud tu možnost seznámit se s ženským tělem. Vzala jeho pravačku a pomalu ji položila na svůj levý bok. Podívala se mu do očí a vzala nezletilcova pootevřená ústa útokem. Levačkou zajela do Xaviho kštice na temeni a nechala ji tam (asi, aby před tím atakem nemohl utéct). Došlo ke spojení rtů a Anapullin jazyk vyrazil na průzkum Xaviho ústní dutiny. Šlo o překvapivý a prudký výpad, který Xavi zachytil a rozehrál nečekaně dobrý jazykový souboj. Každý chvilku šátral v puse toho druhého. Bylo to dlouhé a bylo to skvělé (hlavně pro Xaviho).
„Tak co, ty můj slaďouši, líbilo se ti to?”
Xavi prudce pokýval hlavou na souhlas a pak ze sebe vysypal: „To bylo úžasný!”
„To ráda slyším… A víš, co mám ráda?”
„Ne.”
„Když mě někdo hladí na prsou… Už jsi měl prsa nějaké ženy v ruce?”
„Ne,” špitl Xavi.
„Tak se neboj a dotkni se jich…”
Mladíkova pravačka se opatrně blížila k partnerčině ňadru. Vzrušením skoro nedýchal. Oči měl přišpendlené na těch krásných oblých věcech, která Anapulla vystavovala ve výstřihu. Sledoval, jak se v pravidelném rytmu zvedají a zase klesají a… poprvé v životě je cítil v dlani. Lehce stiskl. Bylo to pružné. Anapulla se zájmem sledovala jeho objevitelskou výpravu. Bylo to příjemné, protože Xavi byl něžný. Odměnou mu byl další vášnivý polibek.
Xavi už věděl o co jde, a tak rozvíjel své nově nabité zkušenosti. Šermoval jazykem a dál hladil ty oblé a hladké a pružné věci, která Anapulle vyrostly na hrudi. Bylo to krásné, ale začínalo toho být dost. Xaviho ruka si řekla, že už je vším tím mazlením unavená a že si potřebuje odpočinout. Proto sjela po ženském boku a zastavila se, překvapena, co to cítí, na obnaženém stehnu. Souboj jazyků pokračoval a Xavi využil pohodlnějšího umístění pravačky k hlazení dalšího nově objeveného území. Mladíkova dlaň spolu s prsty klouzala po pokožce bez jediného chloupku, jako po hřbetu vlny oděné do saténu. Z místa, kde ruka přistála, se vydala ke kolenu, tam chvíli prodlela a vyrazila na zpáteční cestu. Na ní narazila na překážku, kterou se rozhodla ignorovat. Zajela bez ptaní pod lem šatů a pokračovala výš, až narazila na proužek látky, který spolupracoval na rafinovaném zakrytí Anapullina klína. Zastavila se a přemýšlela, co dál. Ze zahloubání ji vyrušil pohyb. Xaviho ruka se pohnula, i když při tom zůstala na místě. Anapulla vycítila, že končetina jejího slaďouše neví co dál, proto přenesla těžiště blíž k němu a nadzvedla levou hýždi. I když Xaviho ruka byla nezkušená a nikdy nic takového nedělala, pochopila, že má sjet níž a hladit další oblinu, kterou samičky rafinovaným skrýváním vystavují na odiv.
Ani líbání nemůže trvat věčně! Oba protagonisté se na chvíli podobali potápěčům, kteří se vynoří z hlubiny bez jediné molekuly vzduchu v plicích a okamžitě, s nefalšovanou radostí, že přežili, do sebe nasají životodárný plyn. Xaviho ruku zasedla Anapullina prdelka, jakožto následek návratu těžiště ženského těla do původní polohy. Nebylo to nepříjemné, ale přece jen to nebylo nejpohodlnější. Proto se vysoukala ze závalu a zamířila tam, kde to pro ni bylo pohodlnější – na Anapullino stehno.
Tentokrát zaútočil příslušník „silnějšího” pohlaví a oba znovu rozpoutali souboj jazyků, kdo z koho. Xavi se učil rychle a byl zdatným soupeřem velezkušené Anapully. Slaďoušova ruka zjistila, že samičky jeho druhu jsou vybaveny dvěma stehny a že jejich vnitřní strana má také něco do sebe… Pár vteřin jeho prsty hladily několik čtverečních centimetrů zmíněné plochy, aniž by se dlaň při tom někam posouvala. Pak to začala být pro ni tak trochu nuda a vydala se na průzkum směrem, kde to ještě neznala.
Nedorazila tam!
Pouhé dva palce by se vešli do mezery mezi klínem a místem, kde Anapulla zastavila Xaviho ruku. Víc mu nedovolila.
Znovu se vynořili nad hladinu, ale tentokrát byl nádech sotva poloviční…
„Musíme končit, jinak začneme být nápadní,“ stopla „vodní” dostaveníčko Anapulla.
První rande bylo pro Xaviho zklamáním. Zažil jen malé muchlování, při kterém se naučil líbat. Premiérově pocítil, jaké to je držet v rukou ňadra ženy (oblečená). Hladil ji po prdelce. Vnitřní strana stehna ho téměř dovedla až k ženskému klínu, a pak byl najednou konec… Udělal něco špatně?
„Byl jsi skvělý! Děkuji ti.“ Poděkování doplnila krátkou pusou. „Mít všechno najednou a hned ochuzuje člověka o radost z dalšího objevování. Když všechno znáš, potom se nemůžeš těšit na něco nového… Nejprve to začneš vylepšovat a když to dotáhneš k dokonalosti, tak začneš klouzat do stereotypu a kolejí, které se nazývají nuda… Těš se na příště, protože na tebe čeká ještě spousta věcí, které musíš poznat…”
I tohle „nic” znamenalo, že se Xavi zařadil mezi 0,000000000017 % všech mladých mužů pod zákonem, kteří měli nějakou osobní zkušenost s líbáním a osaháváním samiček.
„Víš, Xavi, a ještě je tu jedna věc, kterou se musíš naučit…”
„Jakou?” skočil ji do řeči.
Anapullu jeho nedočkavost přiměla k pousmání. „Musíš se naučit při sexu ovládat, a to chvíli trvá…”
„Proč se musím ovládat?”
„Protože milování vylučuje z těla pach, který sexuální policie dokáže zachytit, lokalizovat a pak zasáhnout.”
„Ty víš, jak to dělá?”
„Slyšela jsem něco o nějakých radarech. Víc nevím.”
„Hm…” zabručel zamyšleně a při tom mu na čele vyskočily vrásky.
„Xavi, měl bys už jít. Čas pro naše setkání vypršel. Vodu jsi nabral, tak ať nevzbudíš nežádoucí pozornost.”
Rozloučili se polibkem. Anapulla pomocí kamer zkontrolovala okolí „Krásné slečny”. Vzduch byl čistý. Její slaďouš mohl odejít.
Před Xavim se třepetala další VÝZVA…
Čtení ke kávě i sendviči.
